|
Mírumilovní kapustňáci jsou na pokraji vyhubení
Vydáno dne 26. 12. 2005 (9368 přečtení) Indiáni, králové i otroci - ti všichni maso kapustňáka okusili. Podivuhodný mořský savec na pokraji vyhubení, který se stal příčinou nesčetných legend, má svého největšího nepřítele v člověku - místních obyvatelích i turistech. Kryštof Kolumbus byl prvním spatřením hned tří kapustňáků v lednu roku 1493 severně od dnešní Dominikánské republiky natolik unesen, že je zanesl i do svého deníku - napsal ovšem, že "sirény" nejsou "tak krásné, jak je popisují", nicméně jejich tváře se podobají lidským. Kapustňáci, kteří obvykle měří tři až čtyři metry na délku a váží kolem 1500 kilogramů, mají totiž okrouhlé obličeje, velmi krátký krk, tvrdou a silnou kůži, jejich přední končetiny mají tvar ploutví a jejich ocas je zploštělý, podobá se lžíci. Maso těchto býložravců tvořilo součást jídelníčku taínských indiánů, kteří kdysi obývali ostrov Hispaniolu, o nějž se Dominikánská republika dělí s Haiti. Indiáni využívali i jejich kostí, hlavně žeberních, na výrobu zbraní, šípů, amuletů i obřadních předmětů. S postupem kolonizace kronikář Indií Gonzalo Fernando de Oviedo dokonce nabídl jakousi "vynikající" jednohubku španělskému královskému páru. O něco později maso těchto zvířat sloužilo jako potrava pro otroky v cukrovarech. V dominikánských vodách žije jeden ze tří druhů kapustňáků známých ve světě: kapustňák širokonosý, konkrétně jeho antilský poddruh, který se vyskytuje na zhruba dvou desítkách karibských ostrovů včetně Kuby, Portorika a Jamajky. Avšak předpokládá se, že právě Dominikánská republika má jednu z největších populací kapustňáka antilského v celé oblasti, tedy asi 70 jedinců. Mořští biologové ale dodávají, že jich je i tak "málo a nejsou v dobrém zdravotním stavu". Kapustňáci žijí v nálevkovitých ústích řek a zátokách. Potravu si hledají v moři, na jehož dně se pasou. Ale mají mnohé nevýhody: například plavou pomalu a stejně tak pomalu se rozmnožují a rostou. A navíc se bohužel v Dominikánské republice stále loví i navzdory zákonu zakazujícímu jejich odchyt a komercializaci, zdůraznila mořská bioložka a předsedkyně Dominikánské nadace pro mořská studia (FUNDEMAR) Idelisa Bonellyová. "Pokušení pro rybáře je někdy příliš silné," připustila. Turistika "bez uvědomění" je pro kapustňáky další velkou metlou, neboť ničení mangrovových porostů a korálových útesů likviduje přirozené životní prostředí těchto savců. Podle Bonellyové je zapotřebí skloubeného plánu, jenž by tyto živočichy dokázal ochránit a zároveň samozřejmě do ochrany zapojil i pobřežní komunity. "Každá instituce pracuje po své linii, ale tak to nejde," upozornila. Stejného názoru je Elianny Domínguezová, specialistka na záchranu mořských druhů při organizaci The Nature Conservancy. Bez společného plánu jsou kapustňákovy "dny sečteny", prohlašuje. V národním akváriu v hlavním městě Santo Domingu se zatím prohání Tamaury, sotva desetiletý kapustňák, který sem přišel, když byl ještě malé mládě. Veřejnosti byl ukazován, dokud nezačal růst. Pak byl přemístěn pouze do jiného koutu akvária daleko od zvědavých pohledů, protože není pro něj "vhodný prostor", vysvětlila Angela Hernándezová z ministerstva životního prostředí, která má na starosti dohled nad akváriem. "Čekáme na prostředky," poznamenala s tím, že peněz je vždycky málo a čekáním tráví už několik let. Tamaury pobývá v bazénu o rozloze šestkrát tři metry a ve vodě, která sem přitéká ze znečištěné řeky Ozama. K žrádlu dostává listy salátu.
Související články: Vymírání druhů (26.05.2006) Vědci bijí na poplach kvůli obojživelníkům (21.09.2005) Perlorodka na Vysočině vymírá (13.04.2005) Téměř čtvrtina druhů primátů je prý na pokraji vyhynutí (11.04.2005) Asijští delfíni v ohrožení (22.03.2005) Stále ubývá druhů zvířat (01.02.2005) ( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | | Zdroj: ČTK ) |
|